0

sdílení

Z nuly k oblakům: Technický ředitel SOFTIP: Jsme masírovaní americkými filmy a věříme, že za pár minut se dá hacknout infrastruktura NASA

/ 30. prosince 2016 / Business

zdroj: Softip

Již 25 let na trhu, množství ocenění a čestná pozice jednoho z top slovenských partnerů Microsoftu svědčí o úspěchu společnosti Softip. Za mnoha inovativními IT řešeními a důvěrou významných klientů stojí technický ředitel Jan Schwarz. Vyprávěl nám o tom, jak cloudová řešení usnadňují byznys, a proč se „virtuálních oblak“ není třeba bát.

 

Ahoj, Janko. Otázka na úvod: Má Softip novinky, se kterými by se chtěl podělit?

Máme nové kolegy … (smích) Je těžké na to odpovědět. Z pohledu novosti se vždy snažíme najít mezeru na trhu, sledujeme, kam se ubírá svět a snažíme se to přetavit do našich interních kompetencí. Pokud narazíme na zajímavé téma, která by bylo užitečné pro naše potenciální klienty, snažíme se osvojit si ho, abychom jim ho mohli nabídnout. To je naše vize. Vybíráme šperky, o kterých si myslíme, že by mohly slovenský nebo český trh zajímat a chceme v tom být dobří.

Jaké místo zde má Microsoft?

Na Microsoft portfolio se samozřejmě specializujeme a zároveň je to pro nás brutální výzva. Slovenský trh totiž stále chápe Microsoft pouze jako výrobce Windowsu, Wordu, Excelu a sem tam nějakého telefonu. Samotný Microsoft má však řadu technologií, o kterých slovenský trh neví. Naším úkolem je z tohoto množství vybírat ty, na které je podle nás trh připraven. Konkrétní technologii se snažíme ovládnout a přesvědčit zákazníky, že je pro ně správná. Důkazem je zejména to, že od Microsoftu každý kvartál získáváme novou certifikaci (kompetenci). V mnoha věcech jsme jediní na Slovensku, kteří mají zvládnutou technologii tak, že máme referenční zakázky. Nedávno jsem seděl s jedním zákazníkem, který mi řekl, že to, co děláme, nedělá ani jeden partner – ani v Maďarsku, Polsku či v Česku. Takže nejde jen o regionální kompetenci.

SOFTIP-mia2015winner-01-jpg__1170x0_q85_subsampling-2_upscaleFoto: Softip

Nejnověji jste získali Golden certifikaci v implementaci cloudových řešení. Kolika firmám se podařilo dosáhnout stejné úrovně z pohledu partnerstvími s Microsoftem?

V první řadě to není o hnaní se za certifikáty, které už jsou jen důsledkem něčeho. První větší úspěch jsme dosáhli v roce 2006, kdy jsme jako jedna z 50 společností na světě získali status Microsoft Voice Partner. Mezi nimi byl například British Telecom a většinou americké firmy, ze Slovenska jsme byli asi dva až tři. To byla naše první cesta v „hnaní se za kompetencemi“, jak tomu my říkáme.

Z pohledu cloudu to je těžší, protože tam je slovenský trh rozdělen do dvou kategorií – distributoři softwaru a konzultačně-implementační firmy, mezi které se řadíme i my. Ve většině případů jsme z pohledu implementačních firem na Slovensku první nebo je máme jediní na nejvyšší úrovni. Jednou z nich je Gold Communication, kterou jsme si poctivě vybudovali. Co je však nejdůležitější – z pohledu toho, jak nás vnímá samotný Microsoft, patříme na Slovensku do první pětky partnerů.

Cloud je dnes jedním z nejpopulárnějších IT řešení pro byznys. Jak se podle tebe na Slovensku využívá jeho potenciál?

Jak firma neustále rosteme a čím déle kolem toho „tancujeme“, tím jsem víc přesvědčen, že potenciál je větší a větší. Minulý rok jsem si například myslel, že náš potenciál využíváme na 10% a teď si myslím, že na 5%. Potenciál cloudu se u nás využívá velmi málo, což je samozřejmě prostor pro nás, abychom byli konzultanty či evangelisty. Slovenský občan má potřebu vlastnit a to je naše národní „postižení“.

Přirovnám to k úplně jiné komoditě, jako jsou například domy. V USA se vlastnictví domu rovná psychiatrii, na Slovensku ho vlastnit musíš. Když jsem stavěl dům já, nechtěl jsem to dělat, chtěl jsem si ho pronajmout. Systém pronájmu domů, jaký je v USA, však u nás není a ani dlouho nebude. Do USA jezdím poměrně často a pro Američany je nepochopitelné, chtít si vybudovat vlastní infrastrukturu. Je to jako kdybych si chtěl postavit dům a k němu ještě vlastní elektrárnu. Elektřinu si také pronajímáš, je to v jistém smyslu cloud. Stejně jako banky. Krásným příkladem je uložit si peníze v bance nebo doma v ponožce. V těchto odvětvích jsme si na to zvykli, z pohledu IT je to už jen otázka času.

microsoft-azure-rainer-Stropek-flickr-930x621Foto: flickr.com

Zmiňoval jsi český a slovenský trh. Věděl bys, zda je využívání cloudu v těchto zemích na stejné úrovni?

Velmi nerad porovnávám z pohledu národů, ale díky tomu, že se Microsoft spojil do československé federální pobočky, vidím do toho dnes lépe. Nemyslím si, že jsme výrazně rozdílní, trh je zcela vyrovnaný. Český je samozřejmě větší a proto je tam i větší šance uspět. Konkurenční ekosystém je tam také jiný, je to jako kdybychom porovnávali prodej aut. Je potenciál prodeje aut v těchto zemích rozdílný? Podle mě ne. Ale je jiný, když chci na Slovensku prodávat škodovku a v Čechách Renault. Stejné je to u cloudu. Je to obrovský „topic“, za který se již dnes dá skrýt de facto cokoliv. Kdybychom však šli část po části, našli bychom rozdíly.

Vám se na Slovensku podařilo vybudovat opravdu úspěšnou firmu. Co děláte jinak než konkurence?

To nemohu říct, protože by to pak všichni dělali stejně (smích).

Jedním z důvodů, proč cloud není rozšířenější, je možná i nedůvěra lidí z bezpečnostního hlediska. Bojí se úniku dat a podobných scénářů. Co si o tom myslíš?

Do tohoto tématu se se zákazníky nerad pouštím, protože to mohou být nekonečné debaty. Myslím si, že tím prvořadým je zmíněn problém vlastnit, chtít vědět, kde mám dokument uložen. Jak to však mohu vědět, když často nevím ani to, kde je soubor uložen v mém počítači? To je ten mentální blok. Druhý je z pohledu bezpečnosti. Data musí zůstat v EU, musí být zálohovány atd. Všichni dnes mají i-Phone, používají zálohování. Ale kde jsou ty údaje uloženy? Jsou sice v telefonu, ale kde ještě? V Japonsku? Samozřejmě, pokud narazíme na mentální problém, tak jsme asi v debatě skončily. Zákazníci však mají ochotu naslouchat a zatím se nám vždy podařilo přesvědčit je o správném řešení. Nakonec i tak vždy rozhoduje, co je pro firmu lepší a levnější.

Takže není pravda, že cloud je snáze „hacknutelný“?

To záleží na úhlu pohledu. Zde jsme zase brutálně masírovaní americkými filmy. Připojím se na libovolný počítač v libovolné internetové kavárně a za pár minut se dostanu do infrastruktury NASA. Všechny takové legrácky stojí nemalé peníze, protože i těch klukům v garáži musí někdo platit. Obecně statisticky platí, že je jednodušší a levnější dohodnout se za čokoládu s paní ekonomkou, ať mi poskytne informace o výplatách zaměstnanců či rodných číslech než si najmout partičku šikmookých studentů-hackerů.

jan-SchwarzbachFoto: Softip

Děláte podporu například pro cloud  Azure Office 365  od Microsoftu. Jak jsou navzájem propojeny?

Office 365 je, laicky řečeno, aplikace v Azure. V cloudu Azure dokáže kromě něj běžet milion dalších aplikací. Kromě těch od Microsoftu si zákazník může pronajmout výpočetní výkon na doslova minutové tarifikace a spustit na cloudu své vlastní aplikace. Další možností jsou aplikace, které jsme vyvinuli v SOFTIP. Z pohledu technologie jsou to však jen marketingové názvy. Dnes mnoho společností nazývá cloudem to, když si postaví čtyři servery a napojí je na internet. Musím se dobrovolně přiznat, že i Softip měl v letech 2007 – 2008 takovou náladičku. To však není cloud, ale řízená serverovna. Cloud je tvůj Gmail, dostaneš službu a neřešíš, na kolika serverech běží. V tomto duchu je postaven i celý Office 365.

Často jsme ve svých začátcích naráželi na to, že jsme prezentovali nějakou technologii, která zákazníka extrémně zaujala. Začali jsme tedy řešit technologické prerekvizity. Jedna věc je licenční poplatek a druhá například kondice serverovny, aby technologie dokázala běžet. V 90% případů to však byl „show stopper“ – vyžádalo si to tak vysoké investice, že pouze pro spuštění mini aplikace jsem musel celé základy zbourat a přebudovat nanovo. Dnes běží backend technologie na cloudu a tvá infrastruktura může být v jakékoliv kondici. Zajímá tě jen přidaná hodnota konkrétní aplikace, která je jasně vypočitatelná a neřešíš, na kolika serverech běží. Microsoft navíc neustále přichází s novými funkcionalitami a aplikacemi, ať už v rámci Office 365 nebo i jiných služeb.

Skladba vašich klientů je různorodá, cloudové řešení jste poskytli například i firmě Medusa group. Jak je možné, že může gastro byznys využívat cloud stejně jako tech byznys?

Cloud je stejně široké slovo jako IT. My u zákazníků řešíme jejich konkrétní problémy. První je ten, že zákazník chce novou funkcionalitu, například účetní systém. Ten má jisté nezbytné prerekvizity, které navrhují TCO (Total cost of ownership) samotné funkcionality. Cloud je prostředek, jak TCO snížit na úplně minimum. Liší se to případ od případu. Zákazník řekne, že chce nový systém pro gastro a jeho provoz či licence ho bude stát 20 000 EUR ročně, přičemž dodatečné náklady jsou tak velké, že mu to nevychází. Cloud je prvním bodem, na který je třeba se podívat v řešení toho, jak bez „cuttování“ výrobních nákladů či komfortu dosáhneme stejný efekt. Medusa například chtěla provozovat gastro jako službu, ale nechtěla provozovat serverovnu a platit stuff, který se o ni bude starat. Jedním z řešení byla investice do cloudu.

Druhým příkladem je, když má zákazník jasně určen IT budget, my si nakreslíme koláč nákladů, podíváme se na něj analytickým okem a řekneme, že dokážeme částku snížit. To je druhá sada zákazníků, kteří řeknou: „Kluci, tolik mě stojí IT, pojďme to optimalizovat“. Takže buď nová funkcionalita nebo existující, ale za snížení nákladů. Čili stále je to o penězích. V neposlední řadě je motivátorem i čas. Implementace nové funkcionality kdysi trvaly i dva roky. Za ten čas však již původní plán neplatí, protože jsou jiné technologie. Při cloudu však čas dvou let zkrátíme na tři měsíce a funkcionalitu máme téměř okamžitě.

Odpověděl jsi na otázku, že cloud může zefektivnit byznys. Jakou úsporu dokáže přinést?

Těžko to určit paušálně, je to stejně obecná otázka jako „Kolik mi ušetří IT“. Řekněme však, že dokáže ušetřit až polovinu nákladů. Máme mnoho případových studií ke konkrétním klientům a na všechno máme reference. Zanedlouho budeme promovat aplikaci pro malé podnikatele a tam máme konkrétní příklad. Vybudování funkcionality by zákazníka stálo 8 000 eur, což si například začínající kadeřník nemůže dovolit. Pokud si to od nás pronajme, bude ho to stát jen 10 eur měsíčně.

Jak firma ví, že se jí vyplatí nebo naopak nevyplatí provozovat vlastní serverovnu?

Na to neexistuje univerzální odpověď. Svět není černobílý a neplatí, že buď mám vše v cloudu nebo vše pod nohama, tedy na vlastních serverech. I zákazníkům se snažíme radit, co se vyplatí přesunout do cloudu, protože to dává matematický význam, a co ne. Nazývá se to hybrid cloud. Vytvoříme dvě infrastruktury, které se pro zákazníka tváří jako jedna. Ve skutečnosti asi 99% našich implementací je o hybridních řešeních. Odpověď je tedy taková, že se nám je třeba ozvat a my řešení vypočítáme na míru.

Takže vůbec nehraje roli velikost firmy?

Vůbec. Máme zákazníky, kde máme jednoho klienta, který je sám sobě pánem a říká: „Kluci, tohle funguje parádně“. Na druhou stranu máme zákazníka, který má firmu s 3 000 lidmi a říká to samé. Je zajímavé, že celé téma a přemýšlení je brutálně podobné u lidí, co mají malou firmu i velkou firmu.

Nejnověji nabízíte i službu leteckého monitoringu. Proč právě drony?

Souvisí to s naší vizí neustále přinášet nové věci, které by mohly být užitečné a otevírají nám nové možnosti. Nikdy by mě nenapadlo, že naše technologie či Microsoft technologie by dokázali optimalizovat chod výrobní linky nebo to, zda má osvětlení svítit 8 nebo 9 hodin. Před pár lety bych si řekl: „Co s tím má Microsoft?“ Letecký monitoring je jedním z těch příkladů, kdy jsou kolegové nastavení na stejnou vlnu hledání nových zajímavých témat, které by si zasloužily pozornost na slovenském trhu.

SOFTIP-letecky-monitoring-855px-jpg__1170x0_q85_subsampling-2_upscaleFoto: Softip

Pojďme nyní k tobě. Jaká je role technického ředitele v SOFTIP?

Těžko říct, někdy se na to ptám sám sebe. Nemám rád škatulkování, dělám to, co cítím, že je dobré. To, co mě však nejvíce naplňuje, jsou rozhovory se zákazníky a hledání lepších řešení. Proto tvoří většinu mého času. Svou roli bych pojmenoval jako poradensky-architektonickou, spolu se zákazníky „kreujeme“ jejich nové pozemní komunikace nebo nový pohled na ni.

Jelikož jsi ředitel, zřejmě je tvým úkolem i udávání vize tvým podřízeným …

Přesně tak. V první řadě se snažím své kolegy vybírat tak, aby měli stejnou úroveň nadšení, jakou mám já. To znamená, že kolegové, se kterými úzce spolupracuji, nejsou žádní introverti, kteří si sednou za konzoli, něco konfigurují a odejdou pryč. Jsou to lidé, kteří se dokáží fundovaně pustit do jakékoliv debaty. Tým se snažíme neustále budovat a nový člověk zkrátka musí být „stejně šlehnutý“ jako my. Když děláme pohovory a jako požadavek uvedeme znalost Microsoft technologie, objeví se vždy dva typy lidí. Jedni napíší, že vědí všechno, přijdou a my zjistíme, že nevědí nic. Druzí si myslí, že stačí umět ovládat Word a vše ostatní je malina.

Jak dlouho vlastně pracuješ v SOFTIP a jak ses tam dostal?

Joj, už jsem tam dlouho, dokonce jsem zapomněl, kdy jsem nastoupil (smích). Bude to asi 17 let. Vystudoval jsem „elektrikařinu“ – zaměření dráteník/spojař a jen po večerech jsem studoval IT. V SOFTIP jsem začal jako konzultant pro databázové systémy, a když jsem nastupoval, ani jsem nevěděl, co ty databáze vlastně jsou. Postupně mě začaly bavit technologie. Když se ti totiž otevřou oči a vidíš, že Microsoft už není jen o Office a Windows, je to úžasné.

Letos Softip oslavil 25 let, což je skvělá příležitost pro malou bilanci. Jak bys zhodnotil, kam se firma za ten čas dostala?

Jednoznačně jsme se stali úspěšným partnerem Microsoftu. Ten jsem dostal na starosti asi v roce 2006 a byla to pro mě velká motivace. Softip tehdy ještě nebyl gold partnerem a já jsem si řekl, že každý rok získáme vítězství v nějaké soutěži. Účastnili jsme se totiž národní soutěže Microsoft Industry Awards a každý rok jsme s našimi řešeními vyhráli v některé z kategorií. Dvakrát se nám dokonce podařilo vyhrát titul Partner roku.

SOFTIP-25-0750Foto: Softip

Na co jste ve firmě nejvíce hrdí?

Certifikace to asi nebudou. Jsme rádi že je máme, ale jsou jen výsledkem toho, že nás práce baví. Spíše jsem hrdý na kolegy, že to se mnou tak dlouho vydrželi a že úroveň nadšení zůstává stejná. My nejsme výrobcem takových technologií, na které bychom mohli být hrdí tak jako na ty „microsofťácké“, i když máme pár vlastních produktů cílených na slovenský trh. Nemáme však „softipácký“ software, který by si extrémní pozornost zasloužil. Z pohledu Microsoftu je to jiné, tam nejsme omezeni legislativou, jen cestovním příkazem. Měli jsme, a také stále máme, ambice implementovat Microsoft služby i v jiných zemích, ale je to poměrně komplikované. Stejnou energii, jakou utrácíme na přesvědčení zákazníka zde, je třeba utrácet i kdesi v Kambodži, plus tam jsou navíc náklady za cestování.

Takže byste chtěli prorazit na globální trh?

Chtěli bychom, máme jisté plány, jak to udělat. Uvidíme, jestli budeme úspěšní.

Na čem to závisí?

Od globálního konzultačně-implementačního trhu. Naštěstí nejsme vázáni žádnou legislativou. Jsme jen normální kluci, která se dokáží na věc podívat zákazníkovými očima a říct mu: „Dobře, dosud jsi to řešil takto, ale i auto jsi po čase vyměnil, proto se na to pojďme podívat jinak“.

Jsme na začátku nového roku. Co bude aktuální výzvou pro Softip?

Z pohledu výzvy máme několik zákazníků, kterým bych rád změnil jejich myšlenkové pochody (smích). U mnohých, při kterých jsem si nemyslel, že se nám spolupráce někdy podaří, to vyšlo, a nyní jsou našimi klienty. Pokud se nám podaří získat i ty ostatní, tak si asi řeknu, že už je to na slovenském trhu všechno (smích). Toto jsou krátkodobé výzvy, co se týče dlouhodobých – dnes je nás ve firmě určitý počet a chtěl bych, aby nás bylo například za dva roky dvakrát tolik.

1658553_397411293793469_2411482518630976772_oFoto: Softip

 

Přidat komentář (0)
[display_facebook_embed_rotate]