0

sdílení

Vědci zjistili, jaké světelné spektrum má antihmota

Rudolf Nečas / 31. prosince 2016 / Zajímavosti

Přemýšlel jsi někdy nad tím, jak vypadá antihmota? Už nemusíš přemýšlet, protože vědcům se poprvé podařilo podívat se na ni ve viditelném světle! Vypadá velmi podobně jako obyčejná hmota.

 

Cílem výzkumu, který probíhal v CERNu, bylo podívat se na podobnosti a rozdíly mezi hmotou a antihmotou. Výzkum byl publikován v časopise Nature. V tomto experimentu vědci použili laser na měření antivodíku, antihmotového protějšku vodíku. Antihmotu je velmi obtížné studovat, protože normálně je v okamžiku zničena. Aby bylo možné udržet ji déle, použili vědci sofistikovanou magnetickou past.

 

alpha-ANTIMATTER-experiment-2016
foto: home.cern

Použití laseru na pozorování změny z vodíku na antivodík, k jejich vzájemnému srovnání a pro zjištění, zda pro ně platí stejné fyzikální zákony, bylo vždy klíčovým cílem výzkumu antihmoty,“ řekl v prohlášení Jeffrey Hangs, mluvčí experimentu ALPHA.

Podle CERNu byl tento experiment prvním porovnáním světelného spektra hmoty a antihmoty v dějinách. Je zajímavé, že oba atomy vodíku a antivodíku měly identická světelná spektra. Najdou se mezi nimi samozřejmě i rozdíly – vodík je složen z elektronu a protonu, zatímco antivodík je složen z pozitronu a antiprotonu.

Vědci pro vytvoření antivodíku pro experiment smíchali plazmu asi 90 000 antiprotonů s pozitrony, čímž vyprodukovali 25 000 atomů antivodíku. Asi 14 z nich mohlo být zachycených v experimentu a osvícením laserovým paprskem přesné frekvence bylo možné změřit interakci paprsku a antivodíku.

Přesun a odchyt antiprotonů nebo pozitronů je jednoduchý, protože jsou to nabité částice,“ dodal Hangs. „Ale když zkombinujete dva, dostanete neutrální antivodík, který je mnohem těžší odchytit, takže jsme navrhli velmi speciální magnetickou past, která se opírá o skutečnost, že antivodík je trochu magnetický.“

Nyní vědci doufají, že se jim podaří přesněji změřit antihmotu v naději, že najdou řešení jedné z největších záhad vesmíru, a to: Proč množství hmoty zdaleka přesahuje množství antihmoty ve vesmíru, přestože byly při Velkém třesku vytvořené ve stejném množství?

alpha
foto: home.cern
zdroj: iflscience.com , zdroj titulní fotografie: bigthink.com
Přidat komentář (0)
[display_facebook_embed_rotate]