0

sdílení

Tyto věci jste jako děti milovali, ale ty dnešní je už nezažijí

/ 8. listopadu 2016 / Zajímavosti

Doba se mění rychlostí světla a to, co bylo běžné před deseti či dvaceti lety, je dnes už úplně jinak. Na co můžeme s radostí vzpomínat, o čem vyprávět svým dětem nebo mladším sourozencům?

 

Na Slovensku žiji 23 let a vyrůstala jsem na vesnici, ale zároveň na sídlišti a v těsné blízkosti města, což mi dalo i trochu té městské zkušenosti. Na tyto věci z doby, kdy technologie nebyla tak pokročilá jako dnes, s radostí vzpomínám.

Běhání po venku 12/7

Nepamatuji si, že bychom jako děti některý den proseděli doma, aniž jsme byli nemocní nebo měli „zaracha“. Létali jsme po vesnici jako vichr, za den jsme ji prošli křížem krážem z jednoho konce na druhý a to všemi směry. Za její hranice jsme se bez povolení rodičů až do minimálně 12 let nemohli pohnout, ale stačilo nám to. Bylo to naše území, naše velké hřiště.

Domů jsme se během dne chodili jen najíst, napít či převléknout, když nám byla zima. Často nás ani to jídlo nedonutilo odtrhnout se od her a máma nám z okna či balkonu musela vyhazovat zabalené rohlíky a chleby. Zkus se dnes projít po své vesnici či městě. Kolik dětí uvidíš hrát si venku?

kidsplaying

Foto: sott.net

Sídlištní gangy

I když byla vesnice malá, neznamenalo to, že si všechny děti hrály svorně spolu. Pomyslně byla rozdělena na sídliště, ulice, horní konce a dolní konce. S dětmi z ostatních částí jsme často bojovali proti sobě jako týmy. Nastávaly i občasné šarvátky, ale obvykle by spadaly do norem o zdravém dětském vývinu. To, že jsme někam patřili a zároveň se vyhraňovali vůči jiným, nás posilovalo. Určitě nám to prospívalo víc, než jen sezení za počítačem a hraní imaginárních her, které však mohou být skvělým doplňkem, pokud je venku ošklivě.

kiddosonbikes

Foto: massey.ac.nz

Kreativní hry

Když mluvíme o hrách, v jejich vymýšlení jsme byli přeborníci. Pokud měl někdo míč, švihadla, gumy na skákání či jiné sportovní příslušenství, byl to ráj a dokud se daná věc nezkazila nebo neztratila, měli jsme o zábavu postaráno. Ale když nic z toho nebylo, museli jsme experimentovat.

Často jsme se hrávali u potoka či ve stodole za domem a stavěli jsme si hračkářské příbytky a hrady, hráli se na rodinu nebo na zoo. Nedělalo nám problém vyrobit si luk a šípy či provizorní pistole, se kterými jsme se hráli na indiány a kovboje. Po venku jsme létali i na kolech, skateboardech a bruslích, hrávali jsme se fotbal a hokej před domem, čímž se zvyšovala šance drobného zranění či škrábanci sousedova auta.

streethockey

Foto: schooloversports.files.wordpress.com

Sníh

Dnes se děti stále mohou těšit z kopy sněhu, pokud bydlí například v okolí Popradu. No u nás na západě se již sáňky za celou zimu nevytáhnou. Když jsme byli malí, sáňkovali jsme se každý den na kopci za domem, ve vedlejší ulici či na lyžařském svahu. Když nebyly sáňky, měli jsme lopaty nebo igelit. Každý den po škole jsme hodili tašku do kouta a běželi na zasněžený kopec, kde jsme řádili dokud si tma a nepřišla po nás máma. Chodívali jsme se také bruslit na led na potoce nebo na kluziště, které nám na školním dvoře vyrobil strejda školník.

ay_101686051-1

Foto: metro.co.uk

Bezstarostné jídlo

Kdy naposledy si snědl nějaké jídlo, aniž by ti někdo připomněl, kolik éček a umělých přísad obsahuje? Když jsme byli děti, nic takového neexistovalo. Bez výčitek jsme jedli rohlíky s máslem a naši rodiče se nebáli, že je tam jakýsi démon s názvem lepek. Milovali jsme horalky a nikoho nenapadlo, že je v nich příliš mnoho cukru a nasycených tuků. Po venku jsme si však kradli jablíčka a ořechy a pravidelně nás ovocem zásobovali babičky, které dnes již také prošly na supermarketový zelinářství.

img_1962

Foto: ifiv.blogspot.sk

Rozvoj technologií

Dnešní děti se chytají za hlavu při představě, že by vyrůstaly bez smartphonu a notebooku. My jsme si užili dětství bez připoutání k technologiím, ale zažili jsme i jejich začátky a největší rozvoj. Pamatujeme si na první krabicové počítače, na kterých jsme hrávali hru Super Mario a Doom, zažili jsme první mobilní telefony připomínající vysílačky s midi vyzváněními.

Hudbu jsme nejprve poslouchali na gramofonech, přenosných rádiích a později na vlastních walkman a Diskmany, které současné děti často nedokážou identifikovat. Ještě dnes máme doma hromady videokazet s pohádkami a filmy, které jsme si nahrávali z televize nebo nosili z videopůjčovny.

aszpd3l

Foto: rebrn.com

Zdroj titulní foto: picturesofbabies.net/schooloversports.files.wordpress.com
Přidat komentář (0)
[display_facebook_embed_rotate]