Listy špenátu našly nové využití. Nahradí srdeční tkáň?

Richard Vitkovský / 5. dubna 2017 / Zajímavosti

zdroj: pixabay.com/articlecube.com

Proslavil ho hlavně Pepek námořník. Špenát je plný zdraví prospěšných látek a měl by být součástí zdravé výživy. Vědci se však nezastaví a zkoumají všechno, co jim přijde pod ruku. Jinak by nepřišli na zcela nové využití této chutné zeleniny. Listy špenátu se tak možná v budoucnu stanou zachráncem mnoha lidských životů.

Vytvořit lidskou tkáň plnou jemných vlásečnic a žilek bylo těžko realizovatelné. Probíhaly různé pokusy, avšak bez úspěchu. Nejblíže se vědci dostali při použití 3D tisku. Ale k dokonalosti ještě mnoho chybělo. Nakonec nám nepomohly moderní technologie, ale příroda. Vědci využili obyčejný špenátový list. A zatím to vypadá tak, že špenát nám bude dobrým pomocníkem nejen v kuchyni, ale například i při léčení srdečních problémů.

Špenátový list a jeho přeměna na „lidskou tkáň“

Nevěřil bys, ale lidské tkáně a rostliny mají opravdu mnoho společného. A to hlavně proto, že jsou protkané jemnými vlásečnicemi a žilkami, které slouží k rozvádění krve a živin. A ačkoli je tam odlišnost v distribuci výše uvedených látek, oběhový systém je velmi podobný.

špenátový listzdroj fotografie: pixabay.com

To nedalo klid vědcům, kteří se snažili dlouho, avšak bezúspěšně, vytvořit náhradu lidské tkáně. Co když jemné žilky dokáží pracovat například i při rozvádění krve? Co když něco takového opravdu funguje? Odvážným přeje štěstí a špenát možná zachrání mnoho lidí postižených například infarktem. Jak se vědci dopracovali k výsledku?

Nejprve je třeba zbavit ještě zelený lístek špenátu všech rostlinných buněk. Tento proces se nazývá decelularizace a využívá se při něm speciální látka. Výsledkem je průsvitný špenátový list, ve kterém je pěkně vidět jednotlivé vlásečnice. Ty zůstanou zachovány.

Vědci následně zkusili naplnit oběhový systém upraveného lístku látkou připomínající lidskou krev. Následně došlo k nasazení lidských buněk, díky kterým je možné propojit cévy rostlinné s lidskými a vypěstovat tak funkční náhradu poškozeného povrchu.

Výzkumníci věří, že díky tomuto objevu bude možné vytvořit zcela novou tkáň. A to hlavně srdeční, protože při infarktu je často poškozený povrch srdce. Tento objev umožní vytvoření nové zdravé tkáně na poškozeném místě.

Zatím se neví, kdy se něco takového dostane do praxe. Jak se vyjádřil profesor Glenn Gaudette z Polytechnického institutu ve Worcesteru: „Máme před sebou ještě hodně práce, ale zatím vše vypadá velmi slibně.“

zdroj:  dailymail.co.uk

Přidat komentář (0)
[display_facebook_embed_rotate]