0

sdílení

Rychlost světla nemusí být konstantní. Budou se přepisovat učebnice fyziky?

Michal Ondro / 4. prosince 2016 / Zajímavosti

Mnoho věcí v našem světě je konstantních – neměnných. Mezi ty z oblasti fzyiky patří gravitační zrychlení, hmotnosti elektronu, neutronu, protonu a samozřejmě rychlost světla ve vakuu. Nebo ne? 

 

Pravděpodobně si všichni vzpomínáte na neutrino, které se před pár lety svou rychlostí (marně) pokoušelo přimět Einsteina obrátit se v hrobě. To, co se zpočátku jevilo jako senzační objev, bylo následně označené za chybu v měřeních. Rychlost světla tedy ustála první pokus o odebrání titulu konstanty.

Nová studie však naznačuje, že rychlost světla ve vakuu nebyla vždy těch známých 300 tisíc kilometrů za sekundu (přesněji 299.792.458 metrů za sekundu), ale byla v minulosti o něco vyšší.

maxresdefaultzdroj: i.ytimg.com

Minulostí mají na mysli tu nejdávnější minulost, jakou si jen můžeme představit, a to samotný vznik vesmíru, tedy Big Bang, který světem (resp. Prázdnotou) otřásl před 13,8 miliardami let.

S touto teorií přišel profesor João Magueijo z Imperial College v Londýně a svá zjištění publikoval ve Physical Review D. Není to však poprvé, kdy takovou odvážnou myšlenku vyslovil. V roce 1998 tvrdil něco podobného, ale neměl to jak dokázat. Uběhlo 20 let a dnes je to prý možné.

Profesor tvrdí, že v prvních sekundách po Velkém třesku musel existovat způsob, jak rozmetat teplo a energii do prostoru vesmíru ještě před tím, než se na ta místa dostane gravitace. Vědci si to do dnešní doby vysvětlují tím, že expanze vesmíru byla v prvních sekundách větší než je jeho expanze dnes.

speed_of_lightzdroj: iflscience.com

Pomocí tohoto vysvětlení se vědci pasují i s tzv. problémem horizontu. Všechny části vesmíru jsou, zjednodušeně řečeno, téměř stejné všude, kam se podíváme. Byla-li však rychlost světla stále konstantní, jak je možné, že se energie rozšířila tak rovnoměrně? Na tuto otázku možná našel odpověď právě profesor Magueijo.

Ten tvrdí, že rychlost světla byla vyšší v bezprostředních momentech po Velkém třesku, což by dovolovalo vesmíru jeho rovnoměrné rozšíření již v prvních cjvílích od jeho vzniku. Jak to však otestovat?

img_818x4552014_06_27_12_26_00_278012zdroj: cdn.cmjornal.pt

Profesor navrhuje podrobnější zkoumání fluktuací kosmického mikrovlnného reliktního záření, což jsou jakési „zkamenělé pozůstatky“ velmi mladého vesmíru, známé jako spektrální index.

Pro spektrální index předpokládá většina verzí kosmické inflace hodnotu mírně nižší než 1, což je ve shodě s odhadovanou hodnotou 0,968. Profesor Magueijo však předpokládá, že tato hodnota by měla být 0,96478.

einstein-big-idea-Merlzdroj: tc.pbs.org

Pokud by měření prokázala, že jeho hodnota je blíže k pravdě, tak by rychlost světla opravdu mohla ztratit „hodnost“ konstanty. V tom případě by se musela od základů změnit Einsteinova teorie gravitace.

Pokud se skutečně ukáže, že má pravdu, tak zemětřesení postihne i jeho Teorii relativity. Na oficiální potvrzení si však budeme muset ještě počkat.

Zdroj: iflscience.com , zdroj titulní fotografie: cdn.cmjornal.pt
Přidat komentář (0)
[display_facebook_embed_rotate]