0

sdílení

Rusové přinášejí bezpečnou radioaktivní baterii s výdrží 100 let

Linda Cebrová / 10. října 2016 / Zajímavosti

Život by byl hned hezčí, kdyby ses už nikdy nemusel zabývat vybitým smartphonem nebo notebookem. V Rusku je možné vše, tamní vědci vyvinuli prototyp betavoltaické baterie s životností několik desetiletí.

 

Radioaktivní baterie, nebo lépe řečeno elektromechanický generátor, vznikla díky vědcům na Cornellově Univerzitě. Momentálně není zcela vhodný do domácností, avšak v budoucnu se počítá i s využitím v běžné spotřební elektronice. Hlavním cílem je nasazení baterie do autonomních implantátů v lidském organismu. Takovou baterii totiž nemusíš vyměňovat, ani nabíjet, bude spolehlivě fungovat desetiletí.

Jaký princip se skrývá za tímto zázrakem? Je zajímavé, že tento typ baterie nevytváří elektrický proud, je to spíše generátor mechanického pohybu. Ten je následně třeba přeměnit na energii, případně jej ihned využít k mechanickému pohonu. Baterie se skládá ze dvou částí: membrány z radioaktivního izotopu niklu-63 a páčky nad touto membránou. Během toho, jak se izotop rozpadá, vyzařuje elektrony ve formě beta záření, které negativně polarizují páčku.
b3

Lidé si sice dělají starosti, když slyší, že tato baterie na elektrickou energii transformuje radioaktivitu, ale je to bezpečné. Existují různé druhy radiace. Paprsky beta, na rozdíl od nebezpečných paprsků gama, schopných proniknout hluboko do lidského těla, mají jen nepatrnou pronikavost. Tento radioaktivní nikl je i tak uvnitř baterie zcela neškodný,“  říká Prof. Murashev

Samotná membrána vyzařováním získává kladný náboj. Jelikož se opačné náboje přitahují, páčka je přitahována k membráně. Když se přiblíží dostatečně blízko, obvod se uzavře, náboje se vyrovnají a páčka se vrátí do původní polohy. V praxi to znamená, že páčka nad membránou kmitá. Poločas rozpadu izotopu je přitom až 100 let.

 

b4

Je zde hned několik způsobů využití mechanického pohybu nebo jeho přeměny na elektrickou energii. Avšak pouze jedno takové zařízení zřejmě normální žárovku nerozsvítí a bude jich potřeba celá řada. Proto je nejprve třeba dát mechanismu miniaturní podobu. Následně se bude dát využít v miniaturních zařízeních. Dnes je již možné vyrobit v rámci nanotechnologie velmi malá zařízení. Problémem zatím zůstává velikost jejich baterií. Díky tomuto zdroji však bude možné navrhnout malé sondy nebo přístroje s vlastním pohonem.

Není divu, že o celý projekt se výrazně zajímá i vojenská sféra, proto je pravděpodobné, že o něm pár let nebudeme slyšet a za nějaký čas, kdy bude z vojenského hlediska nezajímavý, se ho dočkáme i v komerční sféře. Každopádně je zde šance, že problémy s otravným nabíjením a vybíjením baterek budou jednou provždy vyřešeny.

zdroj: news.cornell.edu zdroj obrázků a titulní fotografie: mundo.sputniknews.com
Přidat komentář (0)
[display_facebook_embed_rotate]