0

sdílení

Pouze 2 týdny v horách dokáží změnit tvou krev

Martina Ditrichová / 29. října 2016 / Zajímavosti

Lidské tělo se začne měnit v momentě, kdy se dostane na místo s vysokou nadmořskou výškou. Tyto biologické změny přijdou prakticky přes noc a následky mohou přetrvat až několik měsíců, i poté, co se člověk vrátí na níže položené místo.

 

Poprvé vědci testovali, jak ovlivňuje prudká změna nadmořské výšky lidský organismus. Zjistili, že červené krvinky zachovávají odchylky kyslíku v různých nadmořských výškách a adaptování se na změnu podmínek trvá pouze několik hodin.

Až dosud se obecně domnívali, že v těle se ve vysokohorských podmínkách začnou produkovat nové červené krvinky. Měly by být schopnější dodávat kyslík do svalů a orgánů jako ty u běžných jedinců. To by znamenalo, že lidé postupně nahrazují své červené krvinky novými, vysoce funkčními, které jsou schopny řešit přenos kyslíku a celou jeho logistiku v oběhu.

2-anémie-z-nedostatku-zelezazdroj: cs.medixa.org

Toto jsme si mysleli 50 let,“ vyjádřil se Robert Roach, vedoucí výzkumu a ředitel výzkumu nadmořské výšky na Univerzitě v Coloradu, pro Richarda A. Lovetta ze Science. S tímto předpokladem je však jeden velký problém. I když by to dávalo smysl pro lidi, kteří tráví v prostředí s nízkou hladinou kyslíku celý život, jako například Tibeťané nebo andští horalé, nesedí to se zkušenostmi horolezců a lyžařů.

Vzhledem k tomu, že tvé tělo produkuje asi 2 miliony nových červených buněk každou sekundu, trvalo by celé týdny, než by se všechny nahradily. Jak by tedy přežili turisté, kdyby byly potřebné týdny na adaptaci?

Dokonce i běžní lidé se umí adaptovat do několika dnů. Nepotřebuješ žádné speciální návyky ani vrozenou odolnost.

hiking-horyzdroj: emotionaddict.com

Aby zjistili, co se děje v lidském těle, Roach a jeho kolegové pracovali s dobrovolníky na projektu AltituteOmics v rámci výzkumného centra v Coloradu. Poslali 21 zdravých jedinců (12 mužů a 9 žen ve věku od 19 do 23) do kempu blízko vrcholu Mount Chacaltaya v Bolívii, do výšky 5260 metrů. Monitorovali jejich krev před tím, než vyrazili nahoru, párkrát během pobytu ve vysokohorském prostředí, včetně 3 kilometrové túry a poté, co sestoupili na 1525 metrů. Celé to trvalo 7 dní. Pak dostali týden na odpočinek a byli vysláni zas.

Zajímavým zjištěním bylo, že druhý výlet do hor byl pro ně podstatně jednodušší než první a celé se jim to překonávalo mnohem snadněji. To znamená, že dobrovolníci se již během první cesty adaptovali a pak se jim podařilo zachovat změny, i když se vrátili do nižších nadmořských výšek.

tibet-vk-709_520_featurezdroj: himalayan-foundation.org

Když pak analyzovali výsledky krevních testů, uvědomili si, že červené krvinky nebyly nahrazovány, ale začaly se měnit, a to velmi rapidně, už první den. Tým také zjistil, že množství změn spojených se schopností červených buněk přepravovat a dodávat kyslík do svalů a životně důležitých orgánů, bylo komplexnější, než čekali.

Toto je vůbec první důkaz (mimo laboratoř), že červené buňky procházejí změnami v závislosti na výškových změnách. Lovett poznamenal, že protože červené krvinky žijí asi 120 dní, očekává se, že změny probíhají po celou dobu.

Je to vzrušující zjištění, protože to znamená, že i přesto, že ses nenarodil s genetickou predispozicí, která zajišťuje přežití asi 140 milionům lidí, kteří celý život žijí ve vysoké nadmořské výšce (více než 2 500m), tvé tělo projde změnami, takže si na řidší kyslík prakticky okamžitě zvykneš.

Výsledky studie také mohou inspirovat jak zacházet se zraněními v důsledku vážné ztráty krve.

Nízký obsah kyslíku je také problémem po traumatickém zážitku, od dopravních nehod až po střelné poranění,“  tvrdí Lovett. „Najít cestu, jak nakopnout kyslíkovou kapacitu na plné obrátky v případě nouze … může zachránit životy jak v civilním sektoru, tak i na bojišti .“

zdroj: sciencealert.com  zdroj titulní fotografie: cs.medixa.org /phonearena.com
Přidat komentář (0)
[display_facebook_embed_rotate]