0

sdílení

Předejít plýtvání jídla se dá. Toto je jedna z možností, která je v Česku.

/ 29. listopadu 2016 / Z Česka

Jedna třetina celkové světové produkce potravin se každoročně vyhodí, přestože by se ještě dala částečně zpracovat. S blížícími se Vánocemi budou supermarkety čím dál plnější a nákupní vozíky čím dál naditější. Díky Národní potravinové sbírce, která se letos v listopadu uskutečnila již počtvrté, se můžeme podělit o obsah svého košíku s lidmi, kteří to potřebují.

Plýtvání potravinami je velkým problémem soudobé společnosti. Podle údajů FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) se ročně vyhodí třetina celkové světové produkce potravin. I přes toto vysoké číslo by se mohlo zdát, že jde o banalitu, prošlé jogurty a shnilé ovoce ale nejsou zátěží pouze pro odpadkový koš. Veškeré potraviny procházejí mnoha procesy – chov, pěstování, zpracování, distribuce – které jsou náročné na spotřebu vody a energie, při zemědělské výrobě se navíc tvoří i skleníkové plyny. S vyhozeným kelímkem jogurtu tak nepřichází vniveč pouze sto padesát gramů mléčného výrobku a několik korun z naší peněženky.

Celosvětově se každý rok vyhodí 30% obilovin, 40-50% okopanin, ovoce a zeleniny, 20% olejnatých semen, masa a mléčných výrobků, 35% ryb. (fao.org)

Nejvíce se pochopitelně plýtvá v ekonomicky silných zemích. Konzumenti takových států ročně vyhodí potraviny v ceně 680 miliard dolarů, přičemž v rozvojových zemích je to hodnota ani ne poloviční – 310 miliard dolarů. Množství vyhozených potravin ve vyspělých zemích (222 milionů tun) je pak srovnatelné s celkovou potravinovou produkcí Subsaharské Afriky (230 milionů tun). Nejbohorovněji se v tomto ohledu chová průměrný Američan, který ročně vyhodí 760 kg potravin, a je tak na čele tohoto nelichotivého žebříčku. Češi jsou v tomto směru ohleduplnější, v průměru se u nás vyhodí 69 kg potravin na osobu.

Plýtvání potravinami má mnoho příčin a na vině nejsou pouze spotřebitelé. Mnohdy absurdní standardy obchodníků na vzhled potravin měly za následek, že se křivá okurka nebo rozeklaná mrkev nedostala vůbec do prodeje. Svůj díl viny mají i marketingové tahy obchodníků, jejich akce 2+1 zdarma mají za následek, že lidé nakoupí potraviny ve větším množství jen kvůli tomu, že třetí produkt získají zdarma. Co na tom, že by si bohatě vystačili s jediným balením. Právě plánování by mělo předcházet každému nákupu. To, že se lidé před nákupem nepodívají na stav svých zásob, má za následek skladování nadbytku potravin, které se nestihnout spotřebovat a zkazí se.

Evropský a severoamerický průměr činí 95-115 kg vyhozených potravin na osobu. Oproti tomu průměrný konzument subsaharské Afriky, jižní a jihovýchodní Asie vyhodí 6-11 kg potravin ročně. (fao.org)

Agentura Ispos zabývající se výzkumem trhu a veřejného mínění v České republice se před časem věnovala problematice plýtvání potravin a ve svých průzkumech mimo jiné zjistila, že tři čtvrtiny respondentů vyhodí potraviny alespoň jednou ročně. Třetina lidí se pak k plýtvání a vyhození potravin uchýlí i několikrát do měsíce.

15025350_1249892161724860_3428354822813916188_o

Rozdíly nejsou pouze mezi vyspělými a rozvíjejícími se zeměmi světa. I v České republice žije až jeden a půl milionu lidí na hranici chudoby nebo v sociálním vyloučení a právě pro ně tu je Potravinová sbírka. Letošní čtvrtý ročník se konal ve spolupráci platformy Byznys pro společnost, Armády spásy a České potravinové banky. Potravinová sbírka se konala na začátku listopadu ve většině předních supermarketů, lidé tak mohli nakoupit nejen pro sebe, ale i pro ty, kteří to potřebují – senioři, matky samoživitelky, pěstounské rodiny a děti z dětských domovů. Zboží, které od dárců v supermarketech přebrali dobrovolníci, putovalo do charitativních organizací, které potraviny dopravily lidem v nouzi.

Kdyby se podařilo zachránit byť jednu čtvrtinu potravin, které by se jinak vyhodily, nakrmilo by se 870 milionů hladovějících lidí. (fao.org)

V letošním ročníku potravinové sbírky se získalo 312 tun zboží, což je o 76 tun více než loni. Z takového obrovského množství potravin se dá připravit až 770 tisíc porcí jídla. Vhodné je samozřejmě darovat trvanlivé potraviny, jako je mouka, krupice nebo těstoviny. Nejštědřejší byli nakupující v Praze, kteří nashromáždili 71,2 tun potravin, na druhém místě skončili obyvatelé Jihomoravského kraje, kteří vybrali 34,5 tun zboží. V dobročinné oblasti se ale na první ani druhá místa nehraje, vítězem je každý, kdo svých 2+1 zdarma věnuje těm, kteří to potřebují.

Zdroj: potravinypomahaji.cz, fao.org, zdroj foto: FB potravinypomahaji
Přidat komentář (0)
[display_facebook_embed_rotate]