0

sdílení

NASA, Zuckerberg a Hawking pracují na nové nanosondě

Ondrej Chudáčik / 29. prosince 2016 / Zajímavosti

Za dalším technologickým skokem ve výzkumu vesmíru a moderních sond stojí trojice mužů Mark Zuckerberg, Yuri Milner a teoretický fyzik Stephen Hawking. Pod záštitou organizace NASA a korejského technologického institutu oznámili nový projekt jménem Breakthrough Starshot. Cílem projektu v hodnotě 100 milionů dolarů je prozkoumat hvězdný systém Alpha Centauri a najít případné známky života. 

 

Poslední měsíce přinesly v oblasti objevování vesmíru mnoho převratných okamžiků. Velké ovace ve společnosti sklidily zejména sondy Rosetta, New Horizon a Cassini. První jmenovaná, sonda Rosetta, z dílny evropských vesmírných organizací se přiblížila ke kometě a zaznamenala šokující zjištění. Sonda New Horizon se jako první přiblížila k Plutu a pořídila snímky i s jeho měsícem Cháron a sonda Cassini se po náročných letech objevných výzkumů v následujících dnech dostane skrz Saturnovy prstence a následně se dostane na jeho povrch.

Za dalším technologickým skokem ve výzkumu vesmíru a moderních sond stojí trojice mužů Mark Zuckerberg, Yuri Milner a teoretický fyzik Stephen Hawking.

Pod záštitou organizace NASA a korejského technologického institutu oznámili nový projekt jménem Breakthrough Starshot. Cílem projektu v hodnotě 100 milionů dolarů je prozkoumat hvězdný systém Alpha Centauri a najít případné známky života. Kandidátská exoplaneta se od Země nachází ve vzdálenosti jen 4,37 světelného roku, což z ní činí nejbližší dostupný objekt s možností živé formy života mimo naší sluneční soustavu. V současnosti by nejrychlejším vesmírným plavidlům trvalo přibližně 30 000 let, než by se tam dostala. Po Siriusovi a hvězdě Canopus je Alpha Centauri třetí nejjasnější hvězdou noční oblohy.

Sonda Starshot je ve velikosti poštovní známky a bude ze Země poháněna laserovým paprskem o síle 100 gigawattů. Tato soustava přímo cílených laserů ji dokáže zrychlit až na 20% rychlosti světla. Energii potřebnou na vypuštění takového množství energie bude zajišťovat plutoniový reaktor. Pomocí této technologie cesta do cíle zabere přibližně 25 let.

1038167080
zdroj: forbes.com

Sonda bude sestávat z kamery, fotonových trysek, zdroje energie a z jednoduchých komunikačních a navigačních nástrojů. Problémem však zůstává, jak zajistit, aby elektronika uložena v čipu vydržela celou dobu trvání mise v nehostinném prostředí vesmíru. Podle Korejského technologického institutu je hlavním problémem radioaktivní záření, protože porušuje křemíkovou část těla mikročipu.

Možností, jak se vyhnout poškození sondy, je několik. Nejjednodušší řešení je vyhnout se místům se zvýšeným výskytem kosmické radiace. Méně preferovanou možností je použít silnější stínění zranitelných komponent, což povede ke zvýšení hmotnosti, čímž se mise do hvězdné soustavy Alfa Centauri výrazně prodlouží. Nejlepší variantou je zajistit jednoduché opravy sondy během letu za použití nové nanotechnologie „gate-all around“. Sonda se podle úrovně poškození za pomoci zdroje energie, speciální konfigurace tranzistoru a nanovodičů přepne do módu samoopravování. Samozřejmě, zajistit fungování elektroniky v sondě je jen část skládačky ze všech možných scénářů. Vědci musí domyslet ještě možné kolize sondy s hvězdným prachem či s plyny.

 

maxresdefault-1zdroj: spaceref.com

Breakthrough Starshot je vizionářský projekt, který v případě úspěchu bude klíčem k tisícům vesmírných objevů. Pro srovnání – díky laserovému pohonu se bude možné dostat k Plutu za 60 hodin, namísto současných 9,5 roku.

Zdroj: sciencealert.com , sputniknews.com,  zdroj titulní foto: business.insider.com
Přidat komentář (0)
[display_facebook_embed_rotate]