Mají rostliny určitou formu vědomí a mozek? Věda ti odpoví

Richard Vitkovský / 13. června 2017 / Zajímavosti

zdroj: pixabay.com

Pokrok v oblasti technologií a vědeckého výzkumu přinesl již mnohá šokující odhalení. Člověk někdy nevěřícně kroutí hlavou nad tím, co všechno vědci zkoumají. Nejnovější výzkum je sice serióznější, ale oblast, kterou vědci zkoumali, je neprobádaná. Zjistilo se totiž, že rostliny mohou mít něco jako mozek a určitou formu vědomí.

Rostliny jsou starší než lidstvo samo a 450 milionů let evoluce je dost dlouhá doba. První květy se objevily už v období křídy. Zelený travnatý koberec, který dnes pokrývá obrovské plochy, je tu s námi 40 milionů let. Za toto dlouhé období se u rostlin rozvinuly zajímavé rysy. Například určitá schopnost myslet.

Buňky simulující mozek

Není to však typický mozek, jaký mají lidé nebo zvířata. Je to určitý shluk buněk, který funguje jako řídící centrum. Díky výzkumu se u rostlinných embryí zjistilo, že tyto buňky dokážou řídit životní procesy v celé rostlině. Například takové klíčení je pod dohledem těchto buněk. Vždyť si jen představ, že by rostliny začaly klíčit v extrémních mrazech nebo na konci léta!

mozek

zdroj fotografie: pixabay.com

Národní akademie věd v USA, která celý výzkum realizovala, si dala za cíl lokalizovat tyto buňky u rostliny zvané huseníček rolní. Po lokalizaci se zjistilo, že toto řídící centrum je rozděleno na dvě části a každá plní jinou funkci. Jedna část kontroluje nečinnost a druhá část klíčení.

Komunikace funguje za pomoci hormonů. Do rostlinných buněk se dostanou informace z okolního prostředí a ty následně rozhodnou o zahájení nebo nezahájení klíčení. Tento proces je těžké zachytit přímo v reálném čase. Proto bylo k simulaci různých scénářů chování rostliny využito matematické modelování.

Aby se aktivita řídících buněk opravdu potvrdila a mohla sledovat, vědci museli jeden vzorek geneticky modifikovat. Ukázalo se, že buňky rostliny si mezi sebou skutečně vyměňovaly informace. Proč jsou však zapotřebí dva druhy buněk, a nestačí jen jeden? Podle týmu vědců je to tím, aby si rostlina mohla vybírat mezi dvěma možnostmi. Každá část mě vlastní názor a vyhodnocuje situaci.

„Je to jako rozdíl mezi čtením různých kritických recenzí na jeden a tentýž film od několika kritiků. Teprve pak se na základě toho rozhodnete, zda jít nebo nejít do kina,“ řekl bio matematik Iain Johnston.

Zdroj: iflscience.com

Přidat komentář (0)
[display_facebook_embed_rotate]