KOKOZA: Společensky prospěšný podnik učí města kompostovat s žížalami.

Romana Hybrantová / 27. dubna 2017 / Business

zdroj: Archiv KOKOZA

Kokoza je zdárným příkladem toho, že se dá podnikat a zároveň být společensky prospěšným podnikem. Startitup se vyptával zakladatelky projektu Lucie Matouškové Lankašové na jejich začátky, současné aktivity i plány na zahájení další sezóny.

Ahoj Lucie,  “KOKOZA” je celkem zvláštní název. Co to vlastně znamená?

Doopravdy ti přijde zvláštní? Já už jsem si na něj zvykla. Je to jednoduché, obsahuje zkratku 3 hlavních oblastí, na které se soustředíme: Komunita, kompost a zahrada:)

Pověz nám, jak to celý projekt vznikal a kde se vzal ten nápad?

Kokoza vznikla a roste organicky, původně jsme s Kristínou hledaly způsob, jak dělat práci, která nás bude bavit a živit zároveň. Spojily jsme něco, co nás upřímně zajímalo a pálilo. Já sama jsem hledala možnost, jak začít kompostovat v bytě na pražské Letné nebo jeho okolí. Původní profesí jsem sociální pracovnice a tak jsme od začátku přemýšlely, jak zapojit také lidi se znevýhodněním. Našla jsem pár zajímavých projektů v zahraničí a kombinace kompostování a pěstování ve městě spolu se zaměstnáváním lidí s duševním onemocněním nás nadchla. Během dvou dnů jsme připravily projektový záměr pro soutěž Social Business Idea a výhra v národním kole nám oběma změnila život. V tu chvíli jsem absolutně neměla představu, co to vlastně v praxi znamená mít vlastní společensky prospěšný business.

Kokoza_Mecislavka©Anna_Solcova
Zdroj foto: Archiv KOKOZA.

Jak se vám ze začátku dařilo oslovovat lidi se zájmem o zahradničení a kompostování? Nějaký marketingový trik?

Žádné triky v komunikaci nepoužíváme, snad upřímnost:).  Ze začátku to vůbec nebylo jednoduché, věnovaly jsme stovky hodin práce a energii projektům, které neměly potenciál.  Zapomněly jsme se zeptat lidí, jestli o ně mají zájem. Teď už víme, že se vyplatí investovat čas do ověřování nápadů a vyrazit do terénu.

Přímo v týmu nemáme specialistu nebo specialistku na PR, o to více průběžně využíváme konzultace od profesionálů a zveme je také na naše strategické plánování. Po pěti letech už za námi stojí i naše práce a reference spokojených partnerů.

Definujete se jako společensky prospěšný podnik. Jak se dá v tomto oboru generovat zisk?

Určitě ano a pokud člověk chce vytvořit reálný a trvalý dopad, je to i nezbytnost, jen nestojí na prvním místě a často bývá reinvestován do dalších společensky prospěšných aktivit.

Komunitní práce je ve světě docela rozvinutým trendem. Jak jsme na tom u nás? Vidíte tu nějaký posun od té doby, co tu fungujete?

Na začátek je určitě důležité sladit se na tom, jak kdo vnímá slovo komunita a co konkrétního si pod ním představuje. U nás rozvíjíme práci s komunitou na třech úrovních. Podporujeme růst té lokální, navázané na konkrétní místa přímo v komunitních zahradách a pak pracujeme na posílení komunity těch, které zajímá kompostování a pěstování ve městě a celý uzavřený cyklus jídla. Skvělý nástroj jsou naše worskhopy nebo celý projekt mapy, o kterém si budeme ještě povídat:).

Třetí komunitou, se kterou aktivně pracujeme, jsou lidé s duševním onemocněním, kterým nabízíme pracovní uplatnění a možnost zapojit se dalších našich aktivit.

Celospolečensky bohužel nemůžu vývoj zhodnotit, ale uvnitř Kokozy jsme se určitě posunuli, počet aktivních členů komunitních zahrad roste a zájem o kompostování a pěstování také.

Kokoza_Mecislavka©Anna_Solcova-28
Zdroj foto: Archiv KOKOZA.

Kompostování na vesnici je věc zcela běžná. Ve městě si to donedávna dokázal představit málokdo. Máte nějaké tipy pro “městské” nováčky?

V prvé řadě nesouhlasím s tím, že na vesnici a v menších městech je kompostování zbytků z kuchyně úplně běžná věc a i tady je potřeba aktivně ukazovat, že kompostování organického materiálu v místě jeho vzniku má smysl. Kompostér rozhodně nestojí na každé zahradě a pokud ano, často bývá využívaný pouze na posekanou trávu a odpad ze zahrady. S organickým odpadem z kuchyně to je na druhou stranu zahrady občas daleko a tak domácí vermikompostér najde uplatnění i tam. Nicméně nemám k dispozici tvrdá data, jedná se spíše o osobní zkušenost.

Pro zájemce z vesnice, malých i velkých měst mám jednu skvělou zprávu, pokud uvažují i o vermikompostování přímo v domácnosti, vězte, že dobře založený kompostér nesmrdí a žížaly z něj neutíkají.

Kromě workshopů a konzultací nabízíte také produkty. Vermikompostér je vaším naprostým hitem. Dříve jste jej vyráběli ze dřeva, teď už spolupracujete s firmou Plastia, výrobcem zahradnických potřeb. O co vlastně jde?

Jedná se o multifunkční nádobu, ve které odpad z kuchyně proměňují žížaly na poklad – vermikompost, který je možné dál využít jako hnojivo pro pokojové rostliny nebo třeba rajčata na balkoně. Od začátku jsme toužily po vlastním vermikompostéru. Na trhu v roce 2010 už nějaké byly, ale všechny se vyráběly (a vyrábějí) na druhé straně planety, přišlo nám to zbytečné. Vlastní výroba z plastu pro nás nebyla z finančních důvodů dostupná a tak jsme se vrhly do vývoje vlastního produktu ze dřeva. Zkušenosti jsme o pár let později zhodnotily právě při vývoji vermikompostéru Urbalive.

RawFest
 Zdroj foto: Archiv KOKOZA.

Jak se Češi s vermikompostérem vlastně seznamují? Pořizují si jej spíše domácnosti nebo firmy?

Pár vermikompostérů jsme do firem umístili, nicméně je to produkt určený hlavně pro domácnosti a ty také mezi kupujícími převažují. Zaznamenali jsme zájem u školek a škol. Češi se s kompostérem seznamují pomalu a jsou k němu spíše rezervovanější. O kompostéru a vermikompostování si nejdřív zjišťují hodně informací, potom jej chtějí vidět „v akci“ a teprve se rozhodnou si jej pořídit domů a začít třídit bioodpad a kompostovat. Snažíme se ho společně s Plastií na akcích prezentovat v celé kráse a založený.

Jaká je mezi firmami poptávka po workshopech na téma kompostování a pěstování? Z vaší zkušenosti chtějí být firmy více eko?

Díky tomu, že jsme na trhu pátou, resp. šestou sezonu, více se o nás ví a poptávek díky tomu přichází více. V tuto chvíli přicházejí spíše spolupráce v oblasti realizací a workshopů neděláme tolik, kolik bychom si přáli.  Pořád proto pracujeme na aktivním oslovování firem, se kterými by nás bavilo spolupracovat.

Velké firmy v poslední době razí eko trend, například módní řetězce razí svoje bio kampaně. Do jaké míry je to marketing, nebo se podle tebe jedná o čistý zájem?

Nerada bych paušalizovala a tak můžu zhodnotit jen spolupráci s našimi partnery, které si pečlivě vybíráme, abychom měli jistotu, že realizovanou kampaní stojí i reálný zájem o trvalou změnu a pozitivní dopad. Takové partnery jsme našli třeba v Plastii,  IKEA nebo Heinekenu.  

PFF
Zdroj foto: Archiv KOKOZA.

Na vašich stránkách mě zaujalo mapování komunitních zahrad a kompostáren v České republice. Jak to celé funguje?

Mapa, která je přístupná na našich stránkách umožňuje uživatelům přidávat nejen komunitní zahrady a kompostárny. Jsou tam místa jako vnitrobloky, zelené střechy, balkony a další místa ve městech, které zprostředkovávají lokální uzavřený cyklus jídla. Cílem je poskytovat ostatním přehled, kde se co pěstuje a kompostuje. V současnosti máme zaregistrovaných skoro 400 uživatelů a o něco méně míst. Naším cílem je v tomto roce výrazně zlepšit uživatelskou zkušenost s mapou a rozšířit ji o nové funkcionality, které umožní přímé propojení mezi uživateli a rezervaci jejich výpěstků a dalších produktů. Cílem je zvýšit počet uživatelů na 3000 do konce roku 2017. S projektem mapy jsme se úspěšně zúčastnili grantové soutěže Rok Jinak a máme díky ní na celý rok v týmu Kubu Reichla, který se jí naplno věnuje.

V poslední době rovněž spolupracujete se školami. Mají žáci o oblast kompostování a zahradničení zájem?

Určitě, loni jsme připravili program pro žáky druhých stupňů a letos jsme přidali i mladší ročníky. Chceme, aby pro ně byl program především zábavný a když se podíváte na fotky z akcí, je vidět, že se to povedlo. Například výroba virgin mojita nebo přehazování kompostu mělo úspěch.

stanek
Zdroj foto: Archiv KOKOZA.

KOKOZA spolupracuje s lidmi s duševním onemocněním. Proč to považujete za důležité?

Lidé s duševním onemocněním vždy byli součástí naší společnosti, naší “komunity”, ze které ale často vypadávají. Ze zkušeností víme, že se cítí stigmatizovaní. Často tráví čas doma o samotě nebo v sociálních službách, chybí jim vztahy, pracovní uplatnění, kvalitně strávený volný čas. Zapojováním lidí s duševním onemocněním se snažíme zlepšit jejich život a také edukovat společnost, bořit mýty o duševním onemocnění a snižovat stigmatizaci. Z výzkumů vyplývá, že zapojování lidí s duševním onemocněním přispívá dlouhodobě k jejich stabilizovanému zdravotnímu stavu a k prevenci relapsu. Radost nám dělá, jak hezky je to vidět v naší komunitní zahradě nebo na realizacích. Zde společně pracují lidé, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním i lidé, kteří bydlí např. v okolí. Baví nás, když je komunita pestrá a propojená.

Je vidět, že KOKOZA se angažuje v mnoha aktivitách. Jaké jsou vaše plány do budoucnosti?

Chceme, aby vznikalo stále více komunitních zahrad, aby lidé měli lepší přístup k lokálnímu jídlu, měli kam dávat svůj organický odpad. Jak jsem naznačila výše, připravujeme velké změny v naší mapě, která by měla přispět ke vzniku nových možností, jak kompostovat a pěstovat ve městě.

Zahajeni_sezony
Zdroj foto: Archiv KOKOZA.

Sezóna pomalu začíná, co chystáte? Těšíte se?

Už se moc těšíme, je vidět, že téma okolo uzavřeného cyklu jídla zajímá čím dál tím víc lidí a je to pro nás radost. Chystáme spolu se Zootem další praktický merchandising pro městské pěstitele a kompostáře, spousty exkurzí a worskhopů, díky Magistrátu hlavního města Prahy skvělé networkingové akce pro městské zahradníky a taky dvě velmi zajímavé zahrady a to sezóna vlastně ještě pořádně nezačala.

Přidat komentář (0)
[display_facebook_embed_rotate]