0

sdílení

DOLLER není motivační diář, je to o rozvoji podnikavosti u nás, říkají Honza a Jirka

/ 1. listopadu 2016 / Startupy

Poprvé se DOLLER objevil na startovači.cz v listopadu 2015 a během měsíců fungování si našel spoustu fanoušků. Příběh se začal šířit. O tom, co DOLLER všechno znamená a jaké jsou jejich plány do budoucna, jsem se ptala zakladatelů Honzy a Jirky.

Ahoj kluci, pro ty co ještě neznají váš motivační diář DOLLER, můžete nám říct, o co se jedná? V čem je jeho jedinečnost oproti klasickým diářům?

Honza: Zaprvé Doller není diář. Diář je jen součástí toho, co Doller nabízí. Doller je složenina strategického a operativního plánování. Navíc je to snář, což v klasickém diáři nenajdeš a také místo, kde si můžeš zhodnotit to, co si naplánoval. 

Jirka: Přesně tak, Doller je v podstatě moderní nástroj seberozvoje a funguje jako kouč, který ti pomáhá dělat to, co chceš. Díky tomu víš, proč děláš to, co děláš, protože ti to dává smysl ve strategickém dlouhodobějším významu.

Honza: Vlastně tě nutí přemýšlet nad tím, co budeš dělat a hlavně proč to budeš dělat, než si jenom bezmyšlenkovitě plánovat z týdne na týden.

Jirka: Doller má nutit lidi přemýšlet o tom, co chtějí dělat, kde chtějí být. Je to prostor, kde se každý může ptát sám sebe a být k sobě upřímný. Rozhodně to ale nemá zůstat jenom u zbožných přání, musí tam být ta proaktivita, musí se tomu jít napřed.

Kdo by měl tedy DOLLER používat?

Honza: Doller je pro každého, kdo si chce plnit své sny a nechce zůstat na jednom místě, chce se dál rozvíjet osobně, nebo se chce zdokonalovat fyzicky a vůbec včemkoliv, v čem se člověk může zdokonalit. Je to nástroj, díky němuž nezapomínáš na věci, které sis předsevzal a dává ti to podněty k přemýšlení nad tím, co děláš, nebo co teprve dělat budeš.

Jirka: Doplním jen, že je to nástroj i pro lidi, kteří se právě hledají, ještě nevědí, co chtějí dělat. Tohle všechno mohou díky Dolleru řešit.

Honza: Chceme, aby lidi víc přemýšleli nad svým životem. A zároveň aby nezůstávali jenom u toho snění, aby si své sny plnili a dělali to, co je baví. Jsou statistiky, který říkají, že přibližně 86 % lidí chodí do práce, která je nebaví, lepší by to bylo obráceně.

Chcete tedy propagovat podnikání?

Honza: Ani ne tak podnikání jako spíš podnikavost, přemýšlet více nad věcmi, nedělat stádně to, co dělají ostatní. Nejen v podnikání je člověk kreativní, i v zaměstnání se dá vymýšlet spousta věcí.

desky-min

Motivační diář je super! O vás toho moc nevíme. Můžete se trochu představit? Ještě studujete?

Honza: My nejsme tak zajímaví. Jsme studenti, ale teď jsme se plně oddali našemu projektu. Víc se zamýšlíme nad tím, co se nám bude opravdu hodit. Vzděláváme se teď prostě trochu víc mimo lavice.

Jirka: Když si to tak vezmeš, vejška je hlavně o tom, co děláš. A každý nejradši dělá to, co ho baví. My teď děláme to, co nás baví a děláme mnohem víc, než co jsme kdy dělali ve škole. Na vejšce ve Zlíně, kde se všichni známe, nám lidi říkali “Cože, vy dva? Co to je za vtip?”, čímž nás dost hecovali. My rádi říkáme, že když to zvládáme my, musí to zvládnout úplně každý.

Jak dlouho fungujete a kdo za projektem všechno stojí?

Honza: Doller byl poprvé fyzicky k mání 23. listopadu loňského roku. Myšlenka samotná se objevila v srpnu. Teď je nás tady dalších 6 lidí.

Jirka: My jsme hodně nestíhali, takže rozšířit řady bylo nevyhnutelné.

S jakým očekáváním jste se do projektu pouštěli? Začínali jste od píky, nebo máte nějaké zkušenosti s byznysem?

Honza: Ani jeden z nás neměl zkušenosti s tím, do čeho jdeme. Já jsem si sice dva roky zpátky zakládal živnosťák, ale spíš jen ležel ladem. Až potom v začátcích se to vyplatilo.

Jirka: Byli jsme takoví ti klasický studenti, co nemají žádné peníze ani zkušenosti. Já studuju finance a Honza projektové řízení a před tím řízení výroby a kvality. Takže když jsme poprvé přišli do tiskárny a chtěli jsme se nimi bavit, tak jsme se moc nechytali, což se také projevovalo.

Takže jste zapojili rodinu a kamarády?

Honza: Kamarádi nám pomáhali hodně a pomáhají nám dodnes. Kdyby jich nebylo, tak by nebyl ani Doller. Půjčovali nám peníze do začátku, pomáhali s balením, abychom stíhali odeslat objednávky. Dávali nám kontakty na lidi, kteří nám mohli pomoct, nebo nám radili sami a snažili se vymýšlet, jak by se to dalo udělat. A také nám dávali feedback. Potřebovali jsme vědět, jestli se jim to líbí, jestli jim to dává smysl a tak. Bez kamarádů a rodiny by to nikdy nevzniklo.

Jirka: Souhlasím, podporovali nás celou dobu. Sdíleli Doller na sociálních sítích, už když jsme rozjížděli crowfundingovou kampaň. A právě i díky nim se začal šířit ten příběh. Jak říkal Honza, máme třeba kamaráda, který nám pomáhá finančně. A pomáhá nám i teď, aby jsme vůbec stihli zaplatit listopadovou výrobu.

kapsa-min

Často se stává, že když se do podnikání vrhnou dva partneři, doplňují se navzájem. Zjednodušeně řečeno jeden chodí s hlavou v oblacích, vymýšlí produkt a druhý se drží pěkně při zemi a stará se spíše o realizaci a finance. Jak je to u vás?

Honza: Jak v čem. Tohle se asi nedá říct.

Jirka: Honza je kreativní a má smysl na detail, takže třeba to co já udělám a považuju za hotové, Honza ještě předělává. Také dělá marketing a PR. Víme, kde kdo je silnější. Ten druhý umí ustoupit.

Honza: Je to fakt tak padesát na padesát. Stane se, že jeden z nás ulítne a druhý ho musí usměrnit. Když ulítneme oba dva, což se taky stává, to pak stojí za to. Dokážeme se oba stahovat dolů vzájemně, ale často lítáme buď na střídačku nebo spolu.

Jirka: Pořád si chceme dávat větší cíle, ale musíme je konfrontovat s realitou. Teď už to není jenom o nás. Když něco děláš sám, tak máš pocit, že to děláš jak nejlépe umíš. Když už jste dva, tak je to lepší, protože už víš, že nejsi ten nejchytřejší.

Šli byste do toho příště spolu znovu?

Honza: Známe se od prváku na vejšce, tak víme, co od sebe můžeme očekávat. Není to tak, že bychom se někde smluvili na nějakém hurá projektu. Takže nám to funguje líp, než kdyby to byla taková nárazovka. Hodně lidí nám říká, že je lepší začínat sám, ale takhle se dokážeme podpořit, nebo zavrhnout nějakou blbost úplně. Spíš nás to posouvá v tom, aby to bylo lepší.

Jirka: Teď na konferenci nám říkali, že když jsme v tom dva a jsme v tom napůl, že to nebude fungovat. Ale nám to dává smysl. Jasný, není to růžový. Zhádát se dokážeme tolikrát, to k tomu patří. Táhneme za jeden provaz a chceme to dělat, protože nás to baví a vidíme v tom smysl. Navíc jsme kámoši, takže si to vyříkáme.

tyzdeniprehlad

Motivační diář je vaším primárním produktem. Na stránkách se dá koupit i DOLLER hrneček. Co dalšího je v plánu?

Honza: Nedávno jsme pořádali konferenci Úspěchobraní na univerzitě ve Zlíně. A dál chystáme zveřejňovat nějaké vzdělávací kurzy a spoustu dalších věcí, který zatím neprozradíme.

Jirka: Už právě tu konferenci jsme pořádali, abychom ukázali, že Doller není jen diář, že je to mnohem víc. Je za tím výzkum, jehož výsledky chceme dál šířit. Chceme, aby Doller byl taková inspirace. Vepředu toho všeho je heslo “Žij své sny” a kromě Dity z Czechitas nebo Kazmy vystoupili i tři středoškoláci, co dělají neuvěřitelné věci. Máme k nim neskutečný obdiv a jsou to právě tito inspirující lidé, které bychom chtěli ukazovat.

Jirka: Co se týká samotného produktu, soustředíme se teď na barevné varianty diáře. Bohužel to ale není tak jednoduché, jak se zdálo. Vzorky, co jsme si nechali udělat, vypadaly úplně jinak a nemůžeme je použít. Do konce roku jsme je chtěli mít. Dodavatel koženky je z Itálie, a proto i dodání vzorků trvá.

Honza: Jednu barvu, kterou jsme chtěli, nám dokonce úplně zakázal, což nás dost rozmrzelo. Nechceme používat barvy, které se používaly na úplně jiné produkty, chceme mít něco svého, proto je to o hodně těžší.

Jirka: Pořád to chceme dělat po svým, netradičně a jinak. Také zápasíme s tím, že je třeba objednávat v minimálním nákladu, který je finančně náročný.

Diář je vyráběn u nás a používáte ekologicky šetrný papír. Proč je to pro vás důležité?

Honza: Přijde nám jako nesmysl používat jakýkoliv jiný papír.

Jirka: Vlastně to není jenom ekologický papír, správně je to ekologická certifikace FSC. Je to o tom, že papír s tímhle označením pochází z lesů, které jsou spravovány sociálně a ekologicky. I tiskárna musí splňovat přísné standardy.

Honza: Navíc každý ten papír je dohledatelný až do místa své těžby. V dnešní době je to celosvětový standard, takže jsme ho zvolili oproti třeba recyklovanému papíru.

Processed with VSCO with a7 preset

Proč přicházíte s fyzickým diářem, když se teď všechno řeší na síti? Neplánujete elektronickou verzi?

Honza: Nechceme dělat žádnou elektronickou verzi Dolleru, protože zapsat si svoje myšlenky na papír má svoje výhody. Lépe se to pamatuje než když používáš elektronické záznamníky a diáře. Když píšeš ručně, mozek je schopný přicházet s dalšími myšlenkami. Kromě toho se můžeš vyřádit s pastelkami a být kreativní. Proces psaní rukou je nenahraditelný. To, co si ručně zapíšeš, se ti daleko snáz zapíše do podvědomí, nepřemýšlíš jen nad tím, jak jsou rozložená písmenka na klávesnici. Navíc obrazová podpora daleko snáz vyvolává vzpomínky, můžeš si barevně označit důležité body, nakreslit puntík. Na telefonu nebo počítači všechno vypadá úplně stejně a paměť pracuje hůře.

Jirka: Ze začátku jsme se sami sebe ptali, jestli nedělat elektronickou verzi, ale právě výzkumy, o kterých tady mluvíme, ukazují, že při psaní ručně zapojuješ emoce a protože sám něco vytváříš, je to pro tebe celkově osobnější.

Honza: Dá se to přirovnat k tomu, když si prohlížíš album fotek fyzických a pak těch digitálních, je v tom úplně jiný prožitek. Navíc pro nás je Doller i taková kronika života, co si můžeš schovat a znovu najít za pár let.

Jirka: Vždyť my teď žijeme pořád online a všechno je zrychlené! Je fajn udělat si čas sám na sebe a zhodnotit si minulý měsíc a zamyslet se nad zlepšením. Doller je taková osobní detoxikace a přenesení pozornosti na podstatné.

Na Facebooku i Instagramu jste dost aktivní a máte tam slušnou fanouškovskou základnu. Jak s fanoušky pracujete?

Jirka: My si myslíme, že je to naše zodpovědnost, ale také radost. Chceme s fanoušky sdílet tuto radost a budovat komunitu lidí. Takže se snažíme odepsat vždycky, pracujeme soboty a neděle. Chceme to držet, jak jen to půjde, i když teď je to mnohem víc práce než ze začátku. Jsme tu prostě o fanoušky.

Mimo e-shopu máte ještě jiné distribuční kanály? Nebo chystáte?

Honza: Z komunikačních kanálů bychom mohli obohatit maximálně youtube. Co se týká distribučních kanálů, tam jsme pomalejší a to z jednoho důvodu, že do regálů ani nechceme.

Jirka: My nechceme, aby si to lidé kupovali proto, že je to pěkné, ale aby věděli, že je zatím příběh. Sami musí vědět, že je to pouhý nástroj, jak si jít za svými sny a že to bude práce.

Přemýšlíte o oslovení zákazníků v zahraničí? Můžeme se těšit na DOLLER v angličtině?

Honza: Ano, všechno bude. Anglickou verzi už mám připravenou.

Jirka: Chceme oslovit Rakousko, Německo, i když je to poměrně náročné, ale výhledově určitě ano.

Honza: Slovensko máme v plánu ještě letos.

Jirka: Navíc u nás je ještě spousta práce, zahraničí je spíše ve fázi příprav. Teď se chceme soustředit na šíření samotné myšlenky, budovat značku.

A neodpustím si závěrečnou otázku… jak jste na tom vy, sníte, nebo žijete své sny?

Jirka: Naprosto.

Honza: Bez přemýšlení ano.

Jirka: Pořád se snažíme vymýšlet lepší a lepší věci a zlepšovat se.

Processed with VSCO with a9 preset

 

foto: archív doller
Přidat komentář (0)
[display_facebook_embed_rotate]